www.mikovice.eu

M2.png
  • Increase font size
  • Default font size
  • Decrease font size
  • default color
  • blue color
  • green color
    
     Dnešní podoba půdního pokryvu se vyvíjela během čtvrtohor za spolupůsobení hlavních půdotvorných faktorů: geologického podkladu, reliéfu, podnebí, vegetace, živočichů a člověka.
    
     Protože v dlouhodobém a stále trvajícím procesu tvorby půd docházelo ke změnám všech faktorů, vzniká i přes relativní jednotvárnost geologického podloží značná pestrost půdního pokryvu a polygenetičnost půd. Vznikla řada přechodných typů půd, které nelze jednoznačně zařadit. Typické jsou hnědé půdy na jílovcocvých zvětralinách, nebo hnědozemě na spraších.
Ukázka hnědozemě na spraši v přírodní památce Olšava. Hnědozemě přechází ve vymitý horizont
     
     Místy lze pozorovat oglejení (vývoj pod vlivem trvale vysoké hladiny podzemní vody). Ojediněle lze nalézt ilimerizované půdy (ilimerizace je mechanický přesun mikroskopických, zejména jílových částic, prosakující vodou z horní části půdy do spodních ve slabě kyselém prostředí. Je to proces charakteristický pro půdy listnatých lesů mírného pásu na sypkých až středně těžkých sedimentech nížin).
Ukázka hnědozemě v listatém lese v Hlubočku. Typické jsou vrstvy šedomodrých jílů.
 
Pro karpatský flyš je charakteristická přítomnost jílových vrstev. Ty při podmáčení fungují jako kluzná vrstva.
 
     Půdy mají mocnost kolem 1,5 - 2 m, poté přechází v pískovcové skalní podloží. To je dobře odkryto v propadu do bývalého sklepa nad mysliveckou chatou.

     Vliv člověka na půdu
 
     Území je z produkčního hlediska zařazeno do kukuřičné oblasti. Činností člověka došlo k významnému ovlivnění krajiny i charakteru půd. Tento vliv lze pozorovat již od neolitu s postupujícím rozvojem zemědělství. Krajina díky svému rozčlenění do drobných polí , luk a pastvin oddělených stupni (mezemi),  dále lesů, mokřadů, vodních ploch vytvářela pestrou mozaiku, která byla v téměř rovnovážném stavu. K zásadnímu negativnímu ovlivnění došlo nevhodným zcelováním pozemků. I když tím bylo dosaženo zvýšení produkce a intenzifikace zemědělství (a došlo i k nárustu ploch zemědělské půdy), ve dlouhodobém hledisku převažuje negativní vliv na úrodnost půd. Nejvíce patrným jevem  je eroze půdy, a to jak vodní, tak větrná. Ornice je ve velké míře odnášena nejen z příkrých svahů, ale i z velkých honů poměrně malého sklonu, které jsou nepřerušeně osévané kukuřicí, řepou či jinými erozně nebezpečnými plodinami.

    Lesní půdy jsou postihovány zvýšenou  vodní erozí hlavně v důsledku velkoplošné těžby formou holosečí, používáním těžké mechanizace. Podobně má velmi negativní vliv používání těžké mechanizace, která zhutňuje půdu a zhoršuje její vlastnosti. Nejvýznamnějším negativním aspektem je ztráta schopnosti vázat vodu (což má negativní dopad na zrychlený odtok vody z povodí).

 
Přihlášení

Z galerie...

Vložit příspěvek