www.mikovice.eu

M3.png
  • Increase font size
  • Default font size
  • Decrease font size
  • default color
  • blue color
  • green color
    
     Území patří geologicky k flyšovému pásmu západních Karpat. Ve třetihorách,  v mezozoiku bylo toto území součástí platformy (konzolidované části zemské kůry) Českého masívu a bylo tvořené krystalickými horninami. Ve starších třetihorách zde vzniká sedimentární pánev, v ní se ukládaly sedimenty magurského flyše. Flyš je charakterizován jako mořský detritický sediment vyznačující se střídáním pískovcových a jílovcocých vrstev.
Většina sedimentů se následně ukládá v paleocénu a oecénu. Ve svrchním  oecénu sedimentace končí v důsledku tektonických pohybů pyrenejské fáze. Pohyby vedly ke vzniku magurského příkrovu a jeho dílčích jednotek bělokarpatské, bystrické a račanské.
 
     Nejlépe vyvinuté profily se sprašemi lze najít v přírodní památce Olšava:
     V neogénu dochází  k dalším významným horotvorným fázím – sávské a štýrské. Vzniká příkrov, území po vyzdvižení podléhá denudaci (snižování a zarovnávání zemského povrchu rozrušováním a odnosem). Z dílčích jednotek magurského příkrovu území spadá pod jednotku račanskou  (územně postihuje přibližně oblast severně od údolí Olšavy) a jednotku bělokarpatskou (přibližně na jih od Olšavy).
     Bělokarpatská jednotka  je tvořena je tvořena flyšem s převahou jílovcové složky, či jílovců, místy až slínovců. Pro kvartér jsou typické zejména spraše (zemina eolického původu – tedy přenosem větrem, složená převážně z velmi jemného křemitého prachu. Je okrové barvy, vápnitá a nevrstevnatá. Vznikla v periglaciální zóně kontinentálního ledovce) a fluviální (říční) sedimenty. Svahové sedimenty mají charakter jílovito-písčitých či písčito-jílovitých hlín s úlomky podložních hornin.

     Zajímavé jsou i profily ze žlebu nad ulicí Příkrá:

     Pro lepší orientaci lze zde nahlédnout na geoogické etapy období třetihor a čtvrtohor.

 
Přihlášení

Z galerie...

Vložit příspěvek